Metody tišení bolesti při porodu 1. část

Porodní bolest

je jedinou bolestivou reakcí člověka, která nevzniká z důvodu nemoci. Jedná se o účelnou reakci, která připravuje těhotnou ženu na očekávaný porod. Jiný význam bolesti u porodu se dosud nepodařilo prokázat. Prožitky porodních bolestí jsou velmi individuální. Roli sehrává řada aspektů. Závisí na fyzické dispozici a psychické pohodě rodící ženy, význam mají sociální a kulturní vlivy. Dokonce i jedna žena může každý svůj porod prožívat zcela odlišně.

Metody porodnické analgezie se od sebe navzájem odlišují podle své účinnosti, délky analgetického působení a technické náročnosti. Je --li metoda porodnické analgezie, kterou si žena vybrala, správně a v příhodný okamžik podána, pak může tišení porodních bolestí, vedle jinak příjemných vlastností, přispět ke snížení porodnických komplikací jak u matky samotné, tak i u jejího dítěte. Pro použití metod porodnické analgezie dnes platí tyto základní podmínky: metoda nesmí ovlivnit zdraví matky ani dítěte, neměla by ovlivnit činnost dělohy, a při tom všem by měla být dostatečně analgeticky účinná.

Ke každé těhotné a rodičce je nutné přistupovat individuálně. Žena by měla mít z literatury nebo z předporodní přípravy rámcovou představu, jestli bude chtít tišit porodní bolesti, a pokud ano, pak kterou metodou. Porodní sál by měl dnes nabízet takovou škálu metod porodnické analgezie, aby bylo možné uspokojit přání většiny žen.

Každá žena, která se původně rozhodla, že bude rodit bez jakéhokoli způsobu tišení bolestí, by měla mít jistotu, že pokud bude porod nad její síly, může ještě dodatečně požádat o pomoc. Někdy se setkáváme s případy, že je těhotné ženě připraven porodní plán, v němž je téměř nadiktován postup, že musí porodit bez tišení porodních bolestí. To je zcela chybný přístup a neodborně provedený porodní plán. Nikdo nemůže dopředu tušit, jak se bude porod vyvíjet. Každá budoucí matka však musí mít jistotu, že má alternativní řešení, když již nebude situaci fyzicky nebo psychicky zvládat. Ženy, které se po nesprávně provedené předporodní přípravě úzce zaměřily pouze na nefarmakologickou pomoc neoplývající velkou účinností, pak bojují s pocitem osobní prohry, když je jim u prodlužujícího se porodu nabízena účinnější analgetická metoda.

Nefarmakologické metody

Předporodní příprava. Podstatou předporodní přípravy je vytvořit u ženy reflexy, které jsou vázány na porodní proces, jež ale nevedou k bolestivým prožitkům, nýbrž k aktivnímu soustředění na jiné podněty, zejména dýchání a svalovou relaxaci. Pod názvem „přirozený“ porod nebo „natural childbirth“ či „prepared childbirth“ se skrývá způsob vedení porodu, kdy se nepodávají bolest utišující prostředky. Smyslem je snaha o minimální farmakologické ovlivnění dítěte.

Hypnóza. Metoda je založena na kombinaci silné sugesce a distrakce, izolace od nepříjemného zážitku a koncentrace na jiný, vnesený, podstatně příjemnější zážitek. Hypnóza je časově náročná a vedle senzitivní ženy vyžaduje v této metodě zvláště zkušeného odborníka -hypnotizéra. Hypnóza je z hlediska individuální sugestibility účinná asi jen u 25 % rodiček.

Potlačuje pocit bolesti změnou aktivity v mozkové kůře. Podstatou je dráždění sluchového centra během kontrakcí přístrojově vytvořeným šumem (použití sluchátek), což je směs všech slyšitelných frekvencí o stejné intenzitě. Metoda vyžaduje potřebné přístrojové vybavení. Jinou možností je použití relaxační hudby, kterou si žena většinou obstará ještě před porodem.

Akupunktura a akupresura

se využívají v Číně a v zemích jihovýchodní Asie více než 5000 let. Princip spočívá v ovlivňování energie čchi, která protéká dvanácti kanály nebo drahami spojenými s vnitřními orgány. Účinek akupunktury bývá vysvětlován jak uvolňováním vlastních endorfinů a enkefalinů v organismu, tak i přímým ovlivněním přenosu bolesti. Někteří odborníci zdůrazňují neúčinnost akupunktury na mírnění porodních bolestí u žen bílé rasy. Její analgetická účinnost u bílé rasy je okolo 5 %.

Elektroanalgezie (TENS)

využívá proměnlivých elektrických stimulů na kůži na obou stranách páteře v oblasti dolní hrudní a horní bederní páteře. Síla proudu se pohybuje od 0 do 40 mA a frekvence je 40 až 15 Hz. Uvádí se, že TENS je vhodná zejména při křížových bolestech během porodu. Nástup tohoto druhu analgezie není okamžitý a rozvine se do 40 minut po jeho zavedení. Bolest na hrázi není elektroanalgezií ovlivněna. TENS je neškodná metoda pro matku a plod, ale není příliš účinná. Přesto může pomoci navodit nižší spotřebu pethidinu (Dolsin®) nebo jiných celkových analgetik. Pokud je analgeticky méně účinná, než se očekávalo, doporučuje se podat epidurální analgezii. Analgetická účinnost je okolo 20 %.

Hydroanalgezie. Podrobné použití vody u porodu lze nalézt v literatuře, zde uvádíme pouze obecné rozdělení metod: 1. porod ve vodě neboli relaxační koupel, 2. porod do vody, 3. kožní obstřiky vodou. Kožní obstřiky sterilní vodou se pro nadměrnou bolestivost neprovádějí. Porod do vody je velmi kontroverzní porodnická metoda, kterou může využít jen zcela zdravá těhotná žena. Naproti tomu relaxační koupele jsou v mnoha porodnicích během porodu využívány poměrně často. K přednostem patří jednoduchost a finanční nenáročnost, k nedostatkům nízká analgetická efektivita. Provádí porodní asistentka

Alternativní polohy při porodu

Pozorování přírodních národů v odlehlých končinách naší planety nedotčených vlivy civilizace prokázala, že zhruba 85 % žen těchto národů rodí v poloze vertikální. Jde o polohu vestoje, vkleče, v dřepu, vsedě. V této poloze jsou přidržovány buď pomocnicemi, nebo se drží za okolní předměty. V současném porodnictví se běžně používá horizontální poloha na zádech, která byla zavedena do praxe v 16.-17. století. Poloha je výhodná pro prevenci a ošetření rozsáhlých porodních poranění. Proti poloze na zádech je namítáno, že není přirozená, že není využívána zemská gravitace jako porodní síla a že plod musí být vypuzován horizontálním směrem a zčásti i vzhůru, což prodlužuje vypuzovací dobu a je pro rodičku vyčerpávající a více bolestivé. Využití gravitační síly u porodu je tradičně udávaný omyl. Koeficient tření mezi plodem a porodními cestami je tak výrazný, že zemská gravitace nehraje vůbec žádnou roli. Zkušenosti mnoha porodnic, kde ženy rodí v druhé době porodní ve vertikálních polohách, ukazují na vyšší nárůst porodních poranění konečníku.

Je možné nalézt rozumný kompromis? Zdá se, že ano. V první době porodní by žena měla být ve vertikální poloze nebo i vleže, ale na boku, a pokud možno se vyhnout poloze na zádech. Druhá doba porodní může probíhat vleže na boku nebo v polosedě. Odstraní se nepříznivé vlivy polohy na zádech, a přitom oblast rodidel zůstává viditelná a přístupná jak vyšetření, tak prevenci velkých porodních poranění ženy. Při volbě porodní polohy v druhé době porodní platí snad více než kdy jindy individuální přístup ke každé ženě. Během porodu si žena instinktivně nachází pro sebe nejméně bolestivou a nejpohodlnější polohu. A ta ve většině případů nebývá přísně vertikální.

Zdroj: www.rajmaminek.cz

Podobné články:
Sex je komunikace
Líbání
Povídej si se mnou a hlaď mě
Miláčku, necháme to na jindy
Máte se dost rádi?